Rozchod Nadera a Simin je velmi působivé lidské / rodinné / soudní drama, které mě dostalo svou bezprostředností. Ve filmu jsme svědky událostí, o kterých mohu s klidným svědomím říci, že mohou postihnout každého z nás - a o to více pak z celé zápletky běhá mráz po zádech. Tento můj pocit umocňuje i fakt, že žádná z postav není žádný svatoušek, žádná není vysloveně kladná či záporná, každá z nich má osobní důvody pro své činy a byl bych pokrytec, kdybych řekl, že jsou mi tyto jejich pohnutky zcela cizí, či snad, že je nechápu. Pokud vás však láká pouze cedulka "Made in Iran," nechte si rovnou zajít chuť - kulturní, náboženské, sociální a další rozdíly, které bychom v porovnání s naší domovinou našli, hrají ve filmu pouze druhé housle. Zde jde o chování lidí, o jejich emoce a ty jsou stejné v každém koutě světa.
Abych ale nemystifikoval - na jednu stranu musím uznat, že závěrečná část a tudíž i vyrcholení celé story sice částečně stojí na oněch zmíněných náboženských rozdílech, ale naprosto stejně by bylo možné zasadit dané události do našich podmínek. Islám není v tomto filmu nijak propagován, zkrátka si v dialozích dosaďte místo slova "korán" slovo "bible" a výsledek je stejný. Tím ovšem nechci nijak bagatelizovat otázku náboženských rozdílů, to rozhodně ne, jen chci tímto podotknout, jak málo (pakliže vůbec) hraje tento film na náboženskou strunu. Obecně panuje jistá vize ohledně života běžných lidí v těchto východnějších státech, podle které jde skoro až o náboženské blázny a fanatiky... To je samozřejmě nebetyčná blbost a Rozchod Nadera a Simin nám to názorně dokazuje.
8/10
Sakra, si musím díky tobě pořád prodlužovat svůj seznam "filmů, které musím někdy vidět" :-D Tento film si dávám hned na seznam někam k vrcholu, protože mě to opravdu zaujalo a tvé hodnocení mi ukazuje, že se mám asi opravdu na co těšit :)
OdpovědětVymazat