čtvrtek 19. ledna 2012

Colombiana (Colombiana)

Stalo naprosto to samé, jako v případě filmu Salt - všichni chtěli akční film, hollywoodský, s pořádnou dávkou klišé, efektní v každé druhé scéně a s atraktivní hrdinkou. Dostali ho. Co následovalo? Naprosté zašlapání do země. Proč? Protože nikdo neví, co vlastně chce, o chorobném odkazování na staré filmy, které se stává doslova prokletím, nemluvě. Tohle je zkrátka film se starou konstrukcí a novou fasádou. Co je na tom nepochopitelného? Kdo ví, co chce a do čeho jde - prosím, nebude v tomto případě zklamán. Kdo chce ale jen uronit slzu nad pominulou, vsugerovanou nostalgií a vyvztekat se, ten ať si jde pustit třeba Smrtonosnou past - ta má nepochybně "oduševnělejší dialogy," "více akce" a "chytřejší scénář." Ale pššt... to je přece nedotknutelná klasika.

pátek 6. ledna 2012

Rozchod Nadera a Simin (Jodaeiye Nader az Simin)

Rozchod Nadera a Simin je velmi působivé lidské / rodinné / soudní drama, které mě dostalo svou bezprostředností. Ve filmu jsme svědky událostí, o kterých mohu s klidným svědomím říci, že mohou postihnout každého z nás - a o to více pak z celé zápletky běhá mráz po zádech. Tento můj pocit umocňuje i fakt, že žádná z postav není žádný svatoušek, žádná není vysloveně kladná či záporná, každá z nich má osobní důvody pro své činy a byl bych pokrytec, kdybych řekl, že jsou mi tyto jejich pohnutky zcela cizí, či snad, že je nechápu. Pokud vás však láká pouze cedulka "Made in Iran," nechte si rovnou zajít chuť - kulturní, náboženské, sociální a další rozdíly, které bychom v porovnání s naší domovinou našli, hrají ve filmu pouze druhé housle. Zde jde o chování lidí, o jejich emoce a ty jsou stejné v každém koutě světa.