Another Earth

Another Earth, to je nevlastní sestřička Melancholie se špetkou Kontaktu, která neměla peníze na šaty, a proto byla natočena naprosto ohyzdnou ruční kamerou. Ale i diamant, byť leží na dně popelnice, je krásný... No, dost bylo metafor, nyní k věci - sám se podivuji nad tím, co se mi může zalíbit. Tento film mě zaujal od samého začátku a ačkoliv o nic světoborného rozhodně nejde, dokázal si mě získat. Je to vlastně takové lehce abstraktní malé drama, kde daný sci-fi prvek je pouze jakousi absurdní okolností a zároveň prostředkem k názornému projevu emocí hlavních hrdinů, jejichž životy se značným množstvím smutných náhod propletly. A to je ostatně primárním úkolem dramatu, ne? Brnkat na emoce jako na struny kytary - efektivně a elegantně tak, aby to divák nepoznal a o to víc byl výsledkem učarován.

Jak jsem si tak prohlížel reakce na tento film, opět jsem se utvrdil ve své ne příliš šokující domněnce - čeští konzumní diváci opět nepochopili, o co ve filmu šlo. Nebylo to sci-fi a nikdy to být sci-fi ani nemělo! To to není dostatečně zjevné, že každý druhý hned hořekuje nad nerozvinutím sci-fi složky v tomto filmu? A to se potom každý diví, že u nás oficiálně vychází tak málo filmů. No aby ne, když to je jako házet perly sviním... Možná přeháním, možná jsem příliš tvrdý, ale stojím si za tím. Za sebe mohu prohlásit, že mám sci-fi obecně docela rád, ovšem za podmínky, že je inteligentní. Žádné šílené fantasmagorie na mě rozhodně nezapůsobí, a třeba právě takovéto téma dvou Zemí se mi líbí. Plusem navíc je, že v tomto případě ustoupilo mému podstatně oblíbenějšímu filmovému žánru, a sice komornímu dramatu.

7/10