Cizinec (Down in the Valley)

Pokud bych měl ohodnotit jen první polovinu filmu, neváhal bych udělit plné hodnocení, protože tak úžasný nezávislý romantický film z losangeleské periferie se zkrátka nevidí denně. I přes veškerou naivitu a jednoduchost by šlo o něco upřímného, co se vryje pod kůži, o povedeném soundtracku a krásných přírodních i městských scenériích nemluvě. Pak se ale David Jacobson (režisér a scénárista v jedné osobě) rozhodl všechny své diváky ztrestat - s druhou polovinou snímku totiž přichází obrat o 180 stupňů a celý příběh se zvrtává v něco tak neuvěřitelně hloupého, až se tomu nechce věřit. Veškerá konzistence tedy bere záhy za své, protože původní romantické drama se během minuty mění na německou televizní kriminálku. Příběh diváky doslova fackuje šílenými zvraty a pochybným sledem událostí, které završí pěstí mezi oči v podobě neuvěřitelně laciného konce. Velmi chatrných 5/10 uděluji jen díky skutečně skvělé první hodině. Zbytek totiž nestojí prakticky za nic.

Robin Hood (Robin Hood)

Nemohu říci, že by šlo o vysloveně špatný film, ale s originálním příběhem Robina Hooda to mělo pramálo společného. Budiž, iniciativa je hezká věc, ale více, než kde jinde je v tomto případě třeba poznamenat, že všeho moc škodí a méně někdy znamená více. Zásadní chybou je stopáž - je šíleně přetažená a absolutně neodpovídá náplni děje. Vždyť Robin Hood je látka dobrodružná, respektive akční! Proč tedy všechny postavy působí, jakoby byly psány podle členů českého parlamentu? Nakecají toho mraky, ale nic soudného z nich stejně nevypadne. A když už příjde na řadu akce, je nepřehledná a nudná. Skoro se mi až nechce věřit, že něco takového režíroval Ridley Scott, nicméně pokud se zhlédl ve svém starším (a neméně otřesném) Království nebeském, pak se není čemu divit, že Robin Hood dopadl, jak dopadl.

Good Neighbors

Neuvěřitelně divná podívaná takřka ve všech směrech ("divná" v tom smyslu, že nevěřícně a bez ustání kroutíte hlavou a říkáte si: "Co to kruci je?!"). Upřímně řečeno - nebavilo mě to. Při pohledu na obal a na obsah budí tento snímek velmi sofistikovaný, minimalistický a lákavý dojem. Chyba lávky. Jako thriller selhává tento film vlastně úplně, po napětí zde není ani stopy a atmosféra je kvůli tomu rovněž tatam. Jakoby každá složka v procesu výroby dělala na jiném filmu - herecké výkony jsou chvílemi jak z komedie, naprosto neodpovídají situacím, nevhodná hudba hraje v nevhodných chvílích a především to celé nemá žádný směr. Aby mě "Dobří sousedé" dostali, museli by být buď podstatně serióznější a vkusnější, nebo mnohem, mnohem šílenější. A hlavně by nesměli nudit. Ušetřte si proto zklamání i vy a dejte na mou radu: Téhle perle je lepší se velkým obloukem vyhnout!

To se stává (Accidents Happen)

Jsem velice překvapen a nutno podotknout, že mile. Nic nečekat se někdy vyplácí a přesně tak tomu je s tímto filmem. Snímek Accidents Happen šel rovnou do televize - žádná kina, žádná DVD, HBO jej vysílalo po nocích... To na dojmu opravdu příliš nepřidá. Opak je ovšem pravdou a velký dojem na sebe nedal dlouho čekat - už samotný začátek napovídal, že nepůjde o obyčejný film, ale i to byla jen malá ochutnávka toho, co mělo přijít potom. Příběh mě svou upřímností skutečně dostal. Stejně tak vizuálně skvělé zpracování a o výborné hudbě, která celou atmosféru brilantně podtrhuje, ani nemluvě. A Geena Davis? Po necelých dvaceti letech od skutečně dobrého filmu zde hrála jako o život a já opět zahlédl ten zápal pro herectví, za který byla mimo jiné oceněna Oscarem. Ve výsledku tedy naprosto nechápu onen chladný přístup diváků. Že prý žádné emoce?! Nepřísluší mi hodnotit pozorovací talent jiných, ale upřímně - byly tam. A bylo jich požehnaně.

Darebáčci (Small Time Crooks)

Nemám naprosto tušení, v čem se Woody Allen při tvorbě tohoto sušenkového Pygmalionu zhlédl, ale nutno přiznat, že mu to svědčí. Tato komedie vybočuje z řady ostatních allanovek zejména humorem, který není jako tradičně uhlazený a sofistikovaný - v tomto případě jsou vtipy mnohem prostší, jednodušší, o nic méně ale humornější. Nejvíce mě patrně překvapila uřvaná Tracey Ullman, kterou bych nejen nepoznal, ale která se především se svou rolí sžila tak dokonale, že bych se vůbec nedivil, kdyby jí byla psána přímo na tělo. Sám Woody, který si ve filmu střihl neméně důležitou roli neurotického zlodějíčka Raye, který se přizpůsobovat "prostě nebude," byl potešujícím zpestřením a důkazem, že Woodyho film s Woodym může nabýt zcela nových rozměrů. Suma sumárum - tato netypicky typická střeštěná komedie s množstvím zábavných a trefných hlášek mě zkrátka a dobře překvapila, líbila se mi, bavila mě a rád se na ni podívám znova.